I tento víkend (poslední červencový) se skupina lezců z OHEC Slavkov rozhoduje kam na skály. Sašik Adršpašnik, který nikdy nevylezl horu vyšší nadmořské výšky, než je hladina piva, je samozřejmě rozhodnut pro Ádr. Jeho parťák a zároveň bratr Ivoš, zvaný též horolezec Ivoš, jede také. Ale kam vyrazíme my? Nakonec rozhoduji já Taternik Martin a má alergie na letní pyly a jede se do Tater na Malý Kežmarák. Jirka je pro.
V pátek odpoledne se ukazuje, že předpověď počasí pro Tatry je dost mizerná a po telefonátu na Brnčálku, kdy se dozvídám, že jsou mraky a sem tam mrholí,ruším rezervaci noclehu a měním plán. Tak kam? V Labáku je už sucho a hlásí jen malé přeháňky. V Českém Ráji by se taky dalo , v sobotu na Drábkách a v neděli v Příhrazech, tam jsme ještě letos nebyli! A co Dubské skály? Tam to neznáme a je tam Kýsa s Bukym! Rozhodnuto, pojedeme za nimi! Ouha , neberou telefon, nemají signál a my zase průvodce a znalost terénu. V pět večer měníme plán a přidáme se k Ádrařům! Cesta přes Polsko je rychlá a v deset už sedíme u Tošováka! Jen Jirka je trošku zmatený měnícími se plány a má sbaleno napůl do Tater (bombu, ale bez vařiče), napůl do Dubských (krátké lano).Chi.
Milan Rusý je na svém místě u džusu s vínem (specialita na léčbu krku) a na ráno poradí pěknou cestu na Krále-Svatováclavskou. Další řeč se točí kolem Královny a říká ať ji zkusíme také, že to vylezeme... Obě cesty jsou samozřejmě z jeho dílny. Královna, jedna z nejnedobytnějších věží ve skalním městě! Doposud na ni vede pouze jedna cesta. Studničkův odkaz za VIIIa. A Arnoldova varianta, která je od 2. kruhu společná, stavění má ovšem čistě a je za IXb. A varianta Kýsy a Bukyho za IXb, když nemohli vylézt závěrečný žlábek Studničky. Museli ji udělat, aby se nahoru dostali. Jmenuje se Ber či neber a oba Pavlové říkali, že je to proto, že je vlastně úplně fuk, kterou cestou na vrchol dolezeš, všechny jsou stejně hnusný!
A také oni to byli, kdo nám cestu kdysi ukázali. Ale se slovy, že až to půjdeme, tak oni obětují den lezení, koupí si každý deset lahváčů a lehnou si na protější svah, že to určitě bude stát za to!Kdo je zná, tuší nějakou čertovinu, vždyť tihle dva, že by byli ochotni obětovat den lezení??? Dost žertů i čertů, ráno se uvidí.
Se Sašikem Adršpašnikem se domlouváme, že se rozlezeme na lehčích cestách a pak se sejdeme u Královny. Svatováclavská za VIIb je opravdu pěkná, typicky ádrovská, cesta s komínem, spárou, rajbasem i stavěním. Po přelezení známého Rainbuňku na Bratraneckou dostáváme chuť na další rajbásek. Hodně lezený dle vrcholovky z Krále je Decháč, sice VIIIb, ale s hvězdičkou. To už vím, že Saša nemá den a po prvním pytli odchází někde pryč. Asi na Křižák. Hm, z Královny asi nebude nic. Ale kdybych Decháče přelezl, tak ji přece jen zkusíme. Jirka souhlasí.Povedlo se! Sice je to nejen rajbas , ale i tahavá prstová spárka mezi 2. a 3. kruhem, a tak ruce dostaly zabrat. Zvlášť ta levá.Motivace i chuť zůstává veliká.Jdem pod Královnu ...
Připraveným bidlem překonáváme nejlehčí část cesty, vydatné stavění k 1.kruhu. Taj šest metrů. Z něj další stavění do police a ručkováním v ní na pravou hranu věže. Bez noh!!! Rusák říká, až na zem to není, ale musíš zvednout nohy, když pod druhým spadneš! Další lezení bylo velice psychicky i fyzicky vyčerpávající, takže si nic moc nepamatuji, jen , že jsem měl pořád strach, že jsem třikrát ulítl do hodin a že těch stavění bylo nakonec pět! Nejtěžší krok v cestě je od hodin pod vrcholovou hlavou k 5.kruhu. Fuj. Syčák Rusák se skromně nepochlubil, že tam taky stavěli, a v průvodci to už opomenuli autoři dopsat.No jo, šest stavění ... Závěrečný žlábek jsem neřešil a nalezl bez rozmýšlení, jinak bych tam asi zůstal. Leze se prdelí, zádama, kolenami, hlavou a lokty.Jen Milan pravdu neměl v tom, že čím víš, tím líp. Mně se to nahoře v jednu chvíli zdálo naopak.
Nakonec se tedy v Adršpachu lezlo jako v horách. Dlouho, dobrodružně, namáhavě, hnusně a nádherně. Vrcholový pokřik byl úplně automatický a premiérový! Zdola už nás sledovali oba bratři, Adršpašnik s Ivošem. Ti prošli půl Ádru, aby vylezli nakonec za celou sobotu nula cest. Klasický průběh.
%IMG|chramovky.jpg |Chrámovky|IMG% V neděli ráno jdeme jen na lehčí. V domnění, že taková bude Stříbrná hrana v Teplických ji nalézáme, ale už v prvním traverzu ke kruhu nad převis cítím slabé ruce a jistou nechuť k lezení. Zkráceně, ač vím, že ve stěně skoro každý cizí zabloudí, já to nakonec udělal taky. A pořádně. Polezl jsem si tam dvě hodiny, pospojoval všechny čtyři cesty co tam vedou, jak pobaveně dole konstatovali místní kluci, nakonec skončil vsedě v malých hodinkách někde pod 4. kruhem cesty Čistému vše čisté, a úplně vyčerpaný slanil 45 m na jednoducho, zanechavše Jirku u kruhu. Plán ale vyšel a kluci, kteří mezitím udělali prvovýstup hranou na kazatelnu vpravo od Žlutého komína (dělal Alberto, je to za VIIIb a jmenuje se to dle charakteru skály Perníková chaloupka) nám půjčili lano do slanění i pro Jirku. Byl taky rád, když se dostal dolu. Alberto se jen smál. Proč jsi se nezeptal, když jsi nevěděl kudy? Ta Tvoje cesta je dost nepříjemná a moc přelezů nemá, je to nahoře samý mech ... Myslel tu, do které jsem zbloudil. Ne Stříbrnou hranu ani Victorii, které vede vpravo od ní. Hrana je naopak krásná, ale pozor, první kruh je hodně vlevo a až za tou hranou! Skoro nikdo ho necvaká, nenajde ho totiž.
Nakonec nám poradil Diretissimu na Kance, to je převislá spára žábovka přes dva kruhy za VIIa. Tu jsme vylezli. Pěkná a silová, konečně jsem taky testnul rukavice do spáry. Fajn, jen ruce už byly stejně zrasované z Královny ...
Vysvětlivky: OHEC - Original Hazard Extrem Climbing
Artykuł 3.7.2013. Marťas.
NOWE KOMENTARZE
Schodnicová | Není prach, není strach | Dokončená | Návrat dravců | Spárka | Stará cesta | Něco jako spára | Údolní hrana - Dolní varianta | Penalta | Něžný barbar | Mezi prsty | Hranou | Zadem | Soumrak agenta Bureše | Meteorický roj | Fyzikální lejno | Drakiáda | Ementál | Saigon | Plácačka | Hodinový hotel | Jihozápadní spára | Logická závislost | Osvobozená domácnost | Horolezecká sedmička | Stíny kapradiny | Taročky | Dagova | Drž tlamajznu | Kamarádská vzpomínka ... ostatnie komentarze
Portal powstał dla ludzi, którzy nie tylko chcą uzyskać informacje na temat specyficznej wspinaczki piaskowcowej w Polickiej pánvi, ale i dla tych, którzy chcą się takimi istotnymi informacjami o drogach i miejscach podzielić. O piskari.cz.
copyright©2024 PISKARI.CZ
Projekt je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis v rámci projektu (registrační číslo: CZ.3.22/3.3.02/12.03472)
„Piskari.cz: propagace tradičního pískovcového lezení v Polické pánvi a Górach Stolowych“.