Po rozkoukání se v Coloradu jsme vyrazili na sever do Wyomingu, že se mrkneme do vyhlášené spárařské oblasti Vedawoo, na Devils Tower a taky do Yellowstonskýho parku, když už jsme tam.
Vedawoo - super lezecká oblast, je to v pláních Wyomingu, ale asi ve 2 500 metrů nad mořem. Takže tam kua fouká a chytili jsme tam na začátku září ukrutnou kosu. V noci mráz a přes den řečeno slovy pana Jaromíra "fučalo jak na motocykle". Ale i přes nepřízeň počasí tým zabojoval J a tři dny jsme lezli. Pan Jan, který byl považován za spárařské eso výpravy vyvedl dvě (slovy dvě J ) širočiny za 5.9 (Fantasia, Middle parallel Space), kde sehrál solidní scénky alá boj o život :). Klasifikace je tam poctivá, skála hrubá a celkem to klouže. V první mi hipíci, když to viděli slíbili stejk, když to vylezu, tak jsem zabojoval :). V tý další se mě v půlce vyzula lezečka z paty, takže jsem měl trochu nervy v hajzlu, ale nakonec bylo vrcholu dosaženo. No samozřejmě se stejkem mě hipíci vypekli :(((. Byly těstoviny a na to jsme měli koření "steak" :((((, který jsem navíc já vůl sám dovezl z Čech :(((. David tahal celkem pěknou Grand Traverse za 5.10c a pak ještě Flying Butress za 5.10b, což je super lezení stropem takový jeskyňky. Pak jsme ještě lezli na Poland Hillu. No tři dny kosy nám stačili, a tak jsme jeli na sever na Devils Tower.
Wyoming je úžasnej. Jede se 200 km a furt jen samý louky a pláně a nikde nic. Tři dny lezení na Devil Tower taky super. Většinou se neleze až na vršek, ale jen jedna až tři délky. Jednu cestu jsme lezli až nahoru a stačilo nám to (Burning daylight 5.10b). Pan David vytáhl první dýlku a pan Jan byl určen na druhou. Byla to docela pěkná žábovka, jen jsem tam nemohl dát ruce, protože byla plná „guána“ odzdola až nahoru .... Navíc jsem se bál, že mě tam bude inzultovat nějaký orel, kterých tam lítalo mrtě.....no nakonec jsem to dal, a na vršku probíhala zrovna mravenčí bitka, černí versus červení, všichni lítající a bylo jich snad milion. To byl fakt opruz. Ani dýchat se skoro nedalo, pokud člověk nechtěl inhalovat mravence. Takže jsme zase pěkně rychle ustoupili do údolí. Určitě stojí za vylezení El matador za 5.10d, což je super zářez na protažení třísel. Pak jsme naplánovali rest v Yellowstonu a Tetonu.
Super autoturistika. Zastavit, vyfotit a jede se dál. Ale příroda krásná. Bizoni, kojoti, jeleni, metr a půl dlouhej bull snajkovej (nevím jak se jmenuje česky, ale prý není jedovatej).
Na noc jsme zajeli do kempu k říčce a pak to přišlo.
Černý pátek - v noci mráz jak sviň, ráno jsme nemohli nastartovat vařič, tak jsme nalámali stan do auta a že popojedem na slunce uvařit. Jenže asi po kiláku auto zakuckalo a zdechlo. Průser!!!! MUDr. David a Ing. (ekonomie) Jan provedli diagnostiku, ale bylo jasný, že tohle je nad naše síly.
Rangeři nás odtáhnout nechtěli, prý že nám maximálně zavolají odtah, ale že to bude kua drahý....tak jsme čekali a přemýšleli. Poměrem dva ku jedný bylo rozhodnuto, že Pája sehraje scénku "bezradná motoristka". Jenže to asi amíci neznají, protože nám maximálně nabídli, že zavolají rangery a tím to hasne....Štěstí v neštěstí. Na stejným místě ve stejný den kleklo auto nějakým amíkům a oni si zavolali odtah. Normálně to stojí 350, ale vetřeli jsme se k nim, vzal dvě auta najednou a tím to bylo levnější. Za odtah jsme dali 300 a to se vyplatí :(((((.
Jenže v Gardineru, kam nás odtáhli řekl týpek, že na to mrkne nejdříve v pondělí odpoledne. No co se dalo dělat, nastalo "Čekání na Godota". V sobotu jsme jeli stopem do parku na nějaký výlet. Týpek co nas vezl nam poradil, že v Gardineru je ještě jeden mechanik. Prý šikovný a levný. Tak jsme ho večer našli, a ukecali, ze na to mrkne v neděli ráno. Přijel, chvíli šátral v motoru rukama a auto nastartovalo :)))) ŠAMAN. Jenže na další pokus už ne....řekl, že potřebujeme nějakou součástku a že to bude ok. Že prý stojí tak 100. Ať ji koupíme v Livingstonu a že nám to vymění.
Rozhodnuto že pojedeme do Living v Montaně, tam přespíme, ráno to koupíme a pojedeme zpět. Pan Jan však ustanovil nový traťový rekord na trase Gardiner - Living (přes 80 km) a tuto trasu stihl pod hodinu a to ještě cestou vykládal kanoe a musel v půlce měnit dostavník, protože ten původní cestu končil. Při čekání na hipíky jsem objevil v Living krám s autodíly který měl otevřeno do 14. Hipíci nikde, tak jsem tam 13.55 vrazil a snažil se svou easy ingliš tomu prodavačoj vysvětlit, že potřebuju tu součástku do motoru, která nevím jak se jmenuje, ani k čemu je, ale začíná na "I" (papír, kde to bylo napsaný měli samozřejmě hipíci). Nakonec jsme na to přišli a pan Jan zariskoval a investoval svých 100 doláčů s vírou ve správnost svého úsudku. Následně jsem odchytil hipíky s papírem, zkontrolovali jsme to, bylo to ono a tak jsme zase vyrazili zpět. Začali jsme hledat „šamana“. Slíbil, že nám to večer nebo v pondělí ráno vymění. Ale pak už se neukázal. Začali jsme se tedy po něm shánět. Zjistili jsme, že je Kelly McAndis a ze dělá v dílně za rohem. Tam jsme zjistili, že ráno odjel a vrátí se ve čtvrtek nejdříve. Týpci v servisu nám to vyměnilo a mělo to být OK. NEBYLO :(((. Následoval odtah k jinýmu servismanovi, který zjistil, že jsou kaput nějaký rozvody v motoru či co, a že to způsobuje špatný časování válců a oprava by stála minimálně 700. Takže Blazer skončil o SPZetku kratší a darovali jsme ho tomu servisákovi na dobročinné účely, jako dárce orgánů pro nemocné blajzří bratry a sestry J. Jinak bysme ho museli táhnout dalších 80 kiláků na vrakáč, kde by nám za něj možná 50 doláčů dali. Z půjčovny jsme si na zbytek akce půjčili Kiu Altimu a vyrazili zpět na barák.
Jinak sranda je tu taky s chlastem. V normálním marketu prodávají jen pivo do 3.2 voltu a ještě požadují pas. Pak mají spešl likéršopy, kde se dá koupit zbytek. Protože se tam nesmí pít na veřejnosti (aspoň si to myslíme), tak když si chceme dát lahváče třeba k večeři někde v parku, tak si je strkáme do ponožky nebo do rukávu :)))). Jednou jsme se lehce napálili, když jsme si koupili ROOT BEER. Pěkně sladká sr...., ještě bez chlastu....no nějak nás netrklo, že je divný, že nechtějí pas.
Tak zase příště.
Hans
Artykuł 5.9.2009. Hans.
NOWE KOMENTARZE
Schodnicová | Není prach, není strach | Dokončená | Návrat dravců | Spárka | Stará cesta | Něco jako spára | Údolní hrana - Dolní varianta | Penalta | Něžný barbar | Mezi prsty | Hranou | Zadem | Soumrak agenta Bureše | Meteorický roj | Fyzikální lejno | Drakiáda | Ementál | Saigon | Plácačka | Hodinový hotel | Jihozápadní spára | Logická závislost | Osvobozená domácnost | Horolezecká sedmička | Stíny kapradiny | Taročky | Dagova | Drž tlamajznu | Kamarádská vzpomínka ... ostatnie komentarze
Portal powstał dla ludzi, którzy nie tylko chcą uzyskać informacje na temat specyficznej wspinaczki piaskowcowej w Polickiej pánvi, ale i dla tych, którzy chcą się takimi istotnymi informacjami o drogach i miejscach podzielić. O piskari.cz.
copyright©2024 PISKARI.CZ
Projekt je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis v rámci projektu (registrační číslo: CZ.3.22/3.3.02/12.03472)
„Piskari.cz: propagace tradičního pískovcového lezení v Polické pánvi a Górach Stolowych“.