S Viktorem jsme znovuobjevili krásu Příhrazských skal; jsou tu slušně zajištěné cesty stejně jako klasické výstupy, stěnovky po dírkách, krásné spáry bez zbytečných chytů i morálové lámačky. Pro každého něco. A navíc tu bývá liduprázdno.
Úterý večer zakončujeme na zahrádce hospůdky na okraji Prahy, lahodná marinovaná žebírka a pivečko, a ve středu ráno jedeme lézt. Nikam nespěcháme, ono nám také nic jiného nezbývá, když Viktor po 10 km zjistí, že si u mě doma zapomněl všechny doklady a zpátky před domem se rozpomene, že je má vlastně v baťohu v autě.
V Příhrazech jsme po deváté hodině, již dlouho mám zálusk na Údolní spáru na Šikmou věž, tak proč nejít zrovna tam. Jeden kroužek, druhý kroužek, lanovice za dunivý blok a jsem nahoře. Z náhorní strany vede také Hrana přátelství, vypadá hezky, ladící krok pod kruhem, ladící krok nad kruhem a další zápis do vrcholové knížky.
Na Velimskou věž lezeme Damoklův meč, Viktor dírky a voštiny rád, ujímá se odvážnějšího konce lana. Krásná cesta. Do oka nám padá také Hrana skřítků na Dolní věž, lákavá hrana, občas chyt nebo dírka, pěkně zajištěno třemi kruhy. Nad druhým to nějak těžkne, ale napodruhé se zadaří. Hrana skřítků i Damoklův meč byly omágované až běda, no ale letos lezlo tyto cesty před námi jen jedno družstvo, tak si můžeme ve vrcholovce přečíst, kdo že je to prasátko.
Další cestou je Perníková chaloupka na Velkou křížovou věž. Ke kruhu pěkné, nad ním trochu olámané, ale tlama by na zem nebyla. Odtud scházíme kousek dolů, přejdeme turistickou cestu a jsme pod Albatrosem s pěknou stěnovkou Sám smutnej den – 4 kruhy uprostřed úzkého pilíře, škoda, že se to trochu láme.
Na Příhrazské věže mám doporučení na Střechovitou spáru od Josefa Čihuly. Parádní mírně převislá žába, kroužek evidentně původní z roku 1960, nad ním obrovský dunivý blok, který tvoří „střechu“, tu navždy nebude, ale náš opatrný přelez vydržel. Dobírám z vedlejšího vrcholu, abych mohl fotit.
Tradá na Hladkou věž. Zde mám vyhlédnutý Němečkův odkaz, ale když Viktor tak rád ty dírky a hele, tamhle je kroužek a tamhle další. Koukám do průvodce – Manekýna. Viktor se chvíli snaží vykoukat více dírek, než jich tam doopravdy je, a jde na to. Nad prvním bojuje s morálem, vrací se, odpočinek a na druhý pokus to vyběhne až nahoru. Já se pro změnu bojím, aby mi nedošlo, sedám do prvního, odpočinek a vzhůru za Viktorem. Je to opravdu nádherná cesta.
V tuto chvíli si uvědomuji, že vlastně existuje Český pískomil a s ohledem na rychlost, jakou lezeme, bychom to vlastně mohli zvládnout. Snažím si vzpomenout, kolik je bodů za jakou cestu a jaká jsou vlastně pravidla. Jdeme dál.
Věž Slávy Korčáka – Joskův odkaz. S Přímou variantou parádní linie, nejprve sokolíček, pak spára, nakonec koutek. Pod druhým kruhem vyletěl z jeskyňky nějaký pták a já málem spadnul na zem. Jdeme se podívat pod Prašivce na Severozápadní spáru od dvojky Kopal, Cerman, někdo mi říkal, že je tam dost přísný boulder v komíně. Nevím, co si mám představit pod slovním spojením „boulder v komíně“. Tak tedy kouto-spárou do komína, jím ke kolečku, obtížné cvaknutí a následuje ... boulder v komíně. Pak trocha dřiny v široké spáře a můžu dobrat Viktora. Zespoda slyším: „Co je to tady proboha za boulder v komíně?“ Kdo nezažil, nepochopí.
Hledíme do průvodce, počítáme body a já si uvědomuji pravidlo „Pouze 1 cesta na jednu věž“. Takže jedna z cest na Šikmou věž se mi nepočítá. Jejda. Naštěstí máme času dost, vždyť se ještě ani nestmívá. Pár kroků pod námi je Měsíční věž, na kterou z údolní strany vede Meteorit - docela pěkná stěnovka, dost olámaná, ale něco na olomení se tam ještě najde.
Opět počítáme body, do toho se pomalu šeří. Spočteno. Viktor musí vytáhnout jedno VIIIa a máme pískomila v kapse. Volba padla na Pražskou jehlu, cesta Pražákům těm je tu hej. Jednak byla nejblíže a navíc je od Meierů, kteří občas mívají trochu přísnější klasifikaci, ale zase je tu jistá záruka odjištěnosti. Boulder kolem prvního – Viktor je šikovný, vyhazující sokolík pod druhým – Viktor je statečný, dolez s posledním světlem na vrchol – Viktor je hbitý. Rychle mne dobírá, poslední zápis do vrcholovky a už jen zbývá docourat se do hospody a všechny ty cesty pěkně zapít.
Šikmá věž, Údolní spára, VIIb, tahal Alešák, 8 bodů
Šikmá věž, Hrana přátelství, VIIb, tahal Alešák (nepočítá se) 0 bodů
Velimská věž, Damoklův meč, VIIc, RP VIIIa, tahal Viktor, 10 bodů
Dolní věž, Hrana skřítků, VIIIa, RP VIIIb, tahal Alešák, 10 bodů
Velká křížová věž, Perníková chaloupka, VIIc, tahal Viktor, 9 bodů
Albatros, Sám smutnej den, VIIb, RP VIIc, tahal Viktor, 9 bodů
Příhrazské věže, Střechovitá spára, RP VIIb, tahal Alešák, 8 bodů
Hladká věž, Manekýna, VIIIc, RP IXa, tahal Viktor, 12 bodů
Věž Slávy Korčáka, Joskův odkaz – Přímá varianta, VIIc, tahal Alešák, 9 bodů
Prašivec, SZ spára, VIIb, tahal Alešák, 8 bodů.
Měsíční věž, Meteorit, VIIc, RP VIIIa, tahal Alešák, 9 bodů.
Pražská jehla, Pražákům těm je tu hej, VIIIa, tahal Viktor, 10 bodů.
Dohromady: 102 bodů
Alešák vytáhnul: 52 bodů
Viktor vytáhnul: 50 bodů
Pozn. Všechny cesty jsme lezli oba poprvé v životě.
Podmínky přijetí jsou následující: Získat 100 bodů za jeden den (0:00 – 24:00) v dané oblasti a toto absolvovat nejméně v pěti pískovcových oblastech. Nejnižší povolená obtížnost je III. Na jednu věž (masív) pouze jedna cesta. Minimálně polovinu bodů v dané oblasti vylézt jako prvolezec. Jeden spolulezec pro jednu oblast a oba na vrcholu stejnou cestou. Lézt podle platných pravidel pískovcového lezení.
Obtížnost:
III-VI = 3 — 6 bodů
VIIa = 7 bodů
VIIb = 8 bodů
VIIc = 9 bodů
VIIIa = 10 bodů
atd.
Více informací najdeš na www.piskomil.cz.
Artykuł 15.5.2010. Alešák.
NOWE KOMENTARZE
Něco jako spára | Údolní hrana - Dolní varianta | Penalta | Něžný barbar | Mezi prsty | Hranou | Zadem | Soumrak agenta Bureše | Meteorický roj | Fyzikální lejno | Drakiáda | Ementál | Saigon | Plácačka | Hodinový hotel | Jihozápadní spára | Logická závislost | Osvobozená domácnost | Horolezecká sedmička | Stíny kapradiny | Taročky | Dagova | Drž tlamajznu | Kamarádská vzpomínka | Zmoklé krovky | Údolní | Kobřiť | Pětková | Jarničky | Údolní spára ... ostatnie komentarze
Portal powstał dla ludzi, którzy nie tylko chcą uzyskać informacje na temat specyficznej wspinaczki piaskowcowej w Polickiej pánvi, ale i dla tych, którzy chcą się takimi istotnymi informacjami o drogach i miejscach podzielić. O piskari.cz.
copyright©2024 PISKARI.CZ
Projekt je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis v rámci projektu (registrační číslo: CZ.3.22/3.3.02/12.03472)
„Piskari.cz: propagace tradičního pískovcového lezení v Polické pánvi a Górach Stolowych“.