Repete

Cesta s názvem Repete si přímo říká o opakování. Měli jsme první, po 27 letech.

Bylo to bez plánu. Rozlez ve Žluté lince na Šidítko. Pak pod Přílbu. Petr párkrát naleze do Babaletu. Je nějak dusno. Po pár pokusech má sedřená bříška. I mě se potí ruce, i když pouze pozoruju, grigri jako ozdobu. Co dál? Je pozdě odpoledne, vlastně už skoro večer, nepůjdeme nikam daleko. Nechceš si trochu zablbnout?, dostávám otázku. Hned vedle je další cesta od Karla Šimka, VIIIa. Můžeme se vystřídat, od druhého kruhu je stavění, kdyby to nešlo čistě. Zapomínám, že mi ty stavění vlastně nejdou.

Při cvakání druhého kruhu Petr dost zhluboka dýchá. Asi je fakt teplo, hodnotím to. Stojím co nejblíž u stěny, ale stejně si říkám, že tady by už padat neměl. No co, je to přece jen VIIIa, určitě si tam nějak poradí, našeptává mi "sportovně" založená část mého já. Ta druhá, už dostatečně poučená o "specifiku" lezení na písku, není úplně ve své kůži. Petr cvaká kruh a pořád tak zhluboka dýchá. Zkouší odlézt, ale dost rychle si sedá. Něco hlásí. Nejdřív nerozumím. Není to ta cesta z filmu od Poláka? Přemýšlím, jestli sem v poslední době viděla nějaké filmy od lezců z Polska. Je úplně mimo? To bude tím dusnem. Nebo jsem mimo já?

Pak mi to docvakne. Jasně, Adršpašské výstupy a prvovýstupy Juraje Poláka, Karel Šimek v bílém tenisovém outfitu a slušný tlamy těsně nad zem. Zbytek si moc nepamatuju, protože ty pády všechno přehlušily. Nemohli jsme identifikovat, co to je za cestu. Takže teď ji lezeme. Petr dá pár pokusů o čistý přelez stavění do zahliněné spárky a dobere mě. Následující hodinu trávíme marnými pokusy vystavět mě. Strach je silnější než vůle. Nebo té vůle není dost. Je zase řada na něm. Nakonec se na vršek dostaneme ještě před setměním. Vrcholovka a zjištění, že Přílba není zrovna hitem teplických lezců. Pár přelezů Babaletu. Nová cesta od Oty Srovnala. A v Repete před námi byli pouze autoři cesty, Šimek s Matějkou a Krajčovičem v roce 1986!

Doma to chvíli vypadá, že video nenajdeme. A pak koukáme na dřinu, kterou jsme před pár hodinama podstoupili i my. Jenže už v rozředěné verzi. Dávat z té pozice kruh? Slušnej výkon. Dost se bavíme. Konečně jsme rozluštili hádanku a když kamera zabírá knížku, najednou celkem zřetelně čteme: Repete. Repete? Díky, jednou stačilo.

Z filmu Juraje Poláka — Adršpašské výstupy a prvovýstupy (Obyčejný prvovýstup).