Pravidla moštárny

„Ta pravidla nás urážejí. Kdo vlastně bydlí v tomhle domě? Kdo tady drtí jablka, lisuje mošt, uklízí všechen ten bordel? Kdo tady vlastně žije a dejchá, pořád ten kyselej smrad? Ten, kdo napsal ty pravidla, tady nežil! To nejsou pravidla pro nás. My si uděláme vlastní pravidla. To teda jo – pro každej den.“

Po přečtení „nové“ vyhlášky o podmínkách provozování lezecké činnosti v NPR-ATS zjistíte, že je prakticky totožná s minulou verzí. Na jedenácti stranách se kromě jiného dozvíte, že pro lezeckou činnost máme povolených velkorysých 7,4% území, a spoustu důvodů, proč to nejde jinak, a jedině takto je to správně. Jednotlivé body nemá smysl znovu rozebírat. Všechny významné připomínky ČHS byly zamítnuty. Vyznačení hranice povoleného v Rokli nad Spáleným mlýnem po pěšinu u Lýdie považuji spíše za omyl, kdy stejně velmi pochybuji, že by mi někdo ze správy CHKO byl schopen v terénu tyto hranice ukázat. Tedy přes veškeré snahy bohužel vše zůstává při starém se všemi negativními důsledky pro všechny zúčastněné. Dokud bude s lezci ze strany CHKO jednáno stylem: „Vy lezci všechno pošlapete, zničíte, rušíte ptáky a buďte vůbec rádi, že vás tady ještě trpíme.“, nelze se divit, že důsledkem nebude nic jiného, než reakce mnohých lezců v podobě: „Vy zelené hlavy si pište do těch svých papírů, co chcete, my už to ani nečteme, a polezeme si, jak uznáme za vhodné.“ Správa CHKO jen velmi matně tuší, kde přibližně jednotlivé obvody leží, natož aby znala jednotlivé hranice mezi obvody – tedy mezi povolenými a zakázanými plochami. Hranice dočasných uzavírek by se daly stanovit podstatně logičtěji, aby třeba nebylo nutné oficiálně čekat do července, chce-li si někdo vylézt na nedávno diskutované Pážátko, od něhož ve vzdálenosti dvacet metrů x-krát za den projíždí houkající vlak. Pokud jste se teď v dubnu zamýšleli nad tím, proč přes ideální podmínky je Ádr zapovězen, ačkoli v Ráji je sezóna v plném proudu, vězte, že takto to bude ještě minimálně dalších devět let. Odkazování na podmínky z roku 1995 má asi stejnou váhu, jako tvrdit, že ve dvacátých letech při počátcích lezení v Ádru se mohlo lézt všude.

Děkuji zástupcům ČHS za vyjednání alespoň tohoto – vím dobře, že lépe to nešlo a ani nepůjde alespoň do té doby, dokud se vedení CHKO Broumovsko nezmění.

Závěrem bych chtěl připomenout lezcům, aby se ve skalách chovali slušně, tiše, a vůbec tak, aby po nich pokud možno nezůstaly stopy. Ač pro většinu z nás je to samozřejmost ve všech oblastech i mimo chráněná území, najdou se bohužel takoví, kterým to tak jasné není, a jejichž činy ve skalách jsou pak nejvíce vidět.

Tak na viděnou v Ádru! Tatuš

---

Za sebe doporučuju lezcům, aby si důkladně přečetli odůvodnění CHKO Broumovsko ve výjimce. Je třeba, bohužel, vzít v potaz, že lidí vstupujících do skal za účelem lezení nebo přidružených činností přibývá a neomalenost některých z nich stoupá. Čím větší skupina, tím důsledněji by se jednotlivci měli chovat v kontextu pravidel chování v přírodě (nejen v NPR). U lezců se to vždy automaticky očekávalo, v posledních letech je to však v některých místech spíše překvapivé chování. Ono, když startovní bod při vyjednávání výjimky je tlustý arch prasečin z nemalé části způsobených lezci či rádobylezci, to se pak těžko obhajuje i jen stávající stav. Prostor pro vyjednávání o odbourání aspoň některých nesmyslů z ornitologické poplašené škatule či nesmyslných popř. neodůvodněných datumových nebo lokalitních omezení atp. je pak hodně zúžený. Pak už stačí jen přičíst faktor vedoucí zdejší CHKO a panák málo.

Lézt se tu bude ještě dlouho, otázkou je, jestli se z toho časem nestane nepříjemná hra na schovávanou. Nepleťte si skály s vlastním obývákem, s tělocvičnou a když je někde zákaz vjezdu, tak světe div se, jde to i pěšky.

Co se týče snahy zástupců ČHS — jsou tam notné rezervy.

Tření zdar, Jony

---

Zdar a sílu
Právě jsem přijel z bojiště kde jsem se utkal se spoustou popraskaných šutrů do kterých jsem vrážel ruce vší silou abych se ted mohl děsit toho jak to zase bude ve sprše štípat:) Ohřál jsem si zbytky od oběda a pustil se do čtení vašich příspěvků. To že na CHKO sedí skupina lidí který si jedou pouze to svoje je věc se kterou už se setkal mockrát ať jde o nesmyslný zákazy, o Tatušův loňský článek, nebo o pravidla dělání prvovýstupů. (už se vidím jak jdu na CHKO nahlásit kde chci provádět prvovýstup a budu čekat na jejich povolení, to bych se asi nejdříve musel dovést pod skálu, protože není jistota že oni by to dokázali najít. A co pak? jak to bude probíhat dál, dostanu povolení s razítkem? Budu muset požádat o kolaudaci? Bude muset mít cesta pravidelný revize?:)))

Vaši "marnou" snahu o komunikaci, hodnotím jedině kladně, je dobře že se alespoň někdo o něco pokusil. Ale podle mě je chyba (alespoň to tak vnímám podle toho co vím) je to že vaše jednání je z pozice "obyčejných lezců". Podle mě by jednání měla provádět oblastní vrchová komise. Což už by podle mě měla být skupina která zaštiťuje zdejší lezeckou komunitu a snad by mohla mít lepší podmínky pro jednání. Ale to by znamenalo bát dohromady fungující VK s lidmi kteří budou ochotní jít i do konfliktů s lezci a udělat ve zdejších končinách "pořádek". Bohužel zatím mám pocit že spoustu záminek dáváme ochranářům my lezci sami. Těch idiotů kteří se chovají ve skalách jak prasata je kolem nás dost a to že jejich přístup může mít vliv i na ostatní lezce nikomu nevysvětlíš. Zkus přijít o víkendu na Rokoko a domluvit se s lidma že ruce až po lokty od MG a lana na rybu že jako takhle nee.....když nedostaneš do držky tak tě v tom lepším pošlou do řiti....

Fungující vrcholová komise nevyřeší nic během krátký doby, na to tu je příliš velký PUNK....ale postupem času by se snad dali nastolit alespoň nějaká pravidla a i to by byla daleko lepší pozice pro jednání s CHKO. Ale fungující komise, by potřebovala lidi kteří budou mít mezi lezci respekt a budou ochotní oželet i nějaké přátelství, bez čehož se to při stanovování pravidel nemůže obejít.....

Mějte se a snad brzo ve skalách, Petr Novotný