Dne 3. září odpoledne jsem si domluvil schůzku se zaměstnanci CHKO v Polici nad Metují. Za CHKO Broumovsko byli přítomni vedoucí Ing. Heinzelová a Ing. Němeček, ke mně se přidal Jony, což jsem velmi uvítal. Důvody návštěvy byly ve stručnosti tyto — popsat místní CHKO spolupráci mezi lezci a ochranáři v ostatních tradičních lezeckých oblastech, pokusit se zavést některá opatření i na Broumovsku a optimalizovat místa s dočasnými i celoročními zákazy lezecké činnosti. Byl jsem varován, že komunikace se zdejšími ochranáři je řekněme "mimořádně obtížná", ale cítil jsem nutkání si to jednou vyzkoušet osobně. Za délku článku se omlouvám, ale setkání trvalo dvě a půl hodiny a třeba vás to bude zajímat.
Po přivítání a představení v sídle CHKO na Ledhujské ulici se brzy dostáváme k věci. Vysvětluji, že lezu na Broumovsku aktivně 12 let a s panem Lukavským připravuji nového průvodce pro Adršpach. Popisuji tradiční pískovcové lezení, coby specifickou lezeckou disciplínu, jež ve světě nemá obdoby, a jejíž kořeny v Sasku sahají do 70. let 19. století. Vysvětluji, že v žádné jiné tradiční oblasti v Čechách ani Sasku nejsou podmínky pro lezení tak přísné, omezující a nelogické jako zde. Na setkání jsem se připravil, nastudoval podmínky pro lezení ve všech tradičních oblastech, abych měl vše fakticky podloženo, a vynikl propastný rozdíl mezi Broumovskem a ostatními oblastmi. Pro vaši představu vše popisuji v druhé části článku.
Začínám Labskými pískovci, německou i českou částí, a popisuji podmínky pro lezení. Pan Němeček nesouhlasí, ukazuje mi seznam lokálních uzávěr v Sasku (odkaz) a návštěvní řád NP ČŠ (odkaz) s věžemi vyjmenovanými k lezecké činnosti. Tvrdí, že není pravda, že se může lézt na většině skal, mé informace jsou zavádějící a čísla nepravdivá. Navíc nemůže nebo nechce pochopit, že NP ČŠ tvoří jen část CHKO Labské pískovce, kde je jinak lezení celoročně povoleno (na rozdíl od CHKO Broumovsko, kde je primárně všude zákaz). Ukazuje mi plošná omezení na pravém břehu Labe (NPR Kaňon Labe) — vysvětluji důvody (odkaz), že jde o dočasné a nešťastné řešení, které snad nebude trvat dlouho, a rozhodně to není etalon toho, jak to má fungovat. Uzávěry navíc platí "jen" do konce května, a ač jde o NPR, nejsou zde celoročně uzavřené oblasti. Ukazuji jim dle mého názoru skvělý článek od Vaška Sojky (odkaz), ale moc to nikoho nezajímá.
Dále popisuji Dubské skály, poté, co musím vysvětlit, kde to vůbec je. Jde o rozsáhlou oblast mezi Mělníkem a Českou Lípou s až na výjimky mimořádně měkkým pískovcem, přesto je lezení až na pár míst (Vlhošť a Stříbrný vrch od července) povoleno celoročně, jen některá tradiční hnízdiště jsou omezena polygony pro lezení od 1. 7. (Rač, Planý důl). Celoročně zakázáno je jen pár věží v PR Kostelecké bory. Mezi tradiční oblasti zařazuji i Jizerky, tu mě okřikne Ing. Heinzelová, jestli si myslím, že Jizerky jsou pískovec??! Vysvětluji, že ač materiálem žula, jde rovněž o oblast tradičního lezení a charakterem je velmi blízká Broumovským stěnám se skalními objekty ve strmých severních svazích. Mnohé lezecké objekty leží v NPR Jizerskohorské bučiny, lezení je zde však celoročně povoleno. Dostáváme se do Českého ráje — zde je to jasné a vzorové, tvrdé skály jsou povoleny celoročně, měkké od 1. dubna. Kde je hnízdění, zajistí se lokální uzavírka po nezbytně nutnou dobu a sami lezci přísně střeží její dodržování. Celoročně uzavřeno je z různých důvodů jen pár méně významných oblastí (mimořádně měkká Apolena, část Boreckých skal, věže v Žehrovské oboře).
A jsme na Broumovsku — začínáme Křížákem. Namítáme, že vážně není skoro celý celoročně povolen, jak nám bylo několikrát předhozeno. Jony upřesňuje dřívější hranice ve Zdoňovském oblouku, ptá se na zakázanou Žlutou výspu, kde roku 2004 ještě oficiálně dělali údržbu. Ptáme se na možnost lezení na Štítových věžích, nejde to prý kvůli hnízdění. Navrhujeme tedy termíny od 1. července, to taky nepůjde, na náhorní plošině jsou původní lesy či co a lezci by to pošlapali. Namítám, že pod nástupy se chodí spodem. Ne, nejde to, po dolezení nahoru se prý budeme procházet po náhorní plošině?! Marně se snažím argumentovat, že jde většinou o věže, tedy na náhorku se zaprvé ani nedostaneme, a i kdyby to možné bylo, v lezečkách to na procházky moc není a raději slaníme zpátky k báglu. Vše marné, Zdoňovský oblouk zůstane takto okleštěn i nadále.
K Ostaši nemáme výhrad, vše povoleno celoročně, lokálně se omezí lezení při případném hnízdění. Takhle by to šlo. Ing. Němeček zapáleně popisuje masivní erozi okolo Kočičího hradu z důvodu intenzivní lezecké činnosti. Snažím se vysvětlit, že Kočičí hrad je pro lezce zcela nezajímavá oblast, kde značná eroze je jednoznačně způsobena tím, že zde končí zelená značka, turisti se zde hromadí, svačí, prolézají, kam jen to jde, a lezecky podstatně zajímavější místa mimo turistickou značku, třeba okolo Pavouka, nesou mnohem menší známky opotřebení erozí. Pan Němeček však trvá na své verzi.
NPR Adršpašsko-Teplické skály, NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny — zde jsou podmínky pro lezce nejhorší. Popisuji, že celoročně zde není povoleno lezení nikde, od 1. května povoleno jen 32%, od 1. července 38% a celoročně zakázáno je 30% skal. Tu se mi Ing. Heinzelová vyloženě vysmívá do ksichtu: "Tolik jsme vám toho povolili jó? Hahaha! A já myslela, že jenom 10%! Hahaha." To už mi přišlo za hranicí základní slušnosti. Na jarní lezení máme přece Křížák a Ostaš, tak o co nám jde??! Jako by výškovým lezcům v Himálaji říkali: "Osmitisícovky vždycky na půl roku zavíráme, ale šestitisícovky máte povoleny, tak co byste chtěli? Běžte si zalízt tam a neotravujte!". Ptáme se, proč se v oněch květnových obvodech nemůže lézt alespoň od 1. dubna, když to jde i v měkkém Skaláku — prý by místní ornitologové nestihli zmapovat hnízdiště. Ptáme se, jak je možné, že v jiných oblastech to jde — odpověď nedostáváme. Ptám se na některé celoročně uzavřené obvody v Ádru — levá strana Spáleňáku, Janovická rokle, Ztracená rokle, Hůrka, Řeřichové stráně — střídavě dle potřeby se argumentuje hnízděním, mechy, klidovými zónami, biokoridory... Ing. Heinzelová nás osočuje, že chceme mít všude tělocvičnu, proč bychom tam jako měli lézt a ať jí teda přesvědčím, jaký je v tom veřejný zájem. To mě zaskočilo, řekl bych, že žádný, marně však přemýšlím, v které z mých ostatních aktivit je veřejný zájem — kolo, běžky, běhání? — ani ne — piáno? — možná večer u Tošováka, ale to taky nebude úplně ta veřejnost, asi tedy jen ta ordinace by do takového uvažování zapadala... Ne — veřejný zájem v tom jistě není žádný — ale prostě nás to tady baví už skoro 100 let. Ale těžko vysvětlovat kouzlo objevování neznámého člověku, který nevypadá, že tráví aktivně volný čas, a hlavně to nechce pochopit! Já třeba taky nechápu potápěče či surfaře, ale měl-li bych o tom rozhodovat, usiloval bych, aby svou činnost mohli dělat všude, kde je to možné. Je nám opakovaně předhazováno, že takové uzavírky zde byly "vždy" — tj. pro zaměstnance CHKO od roku 1995, kdy oblast začali spravovat. Namítám, že pro nás je historie mnohem starší, tj. od roku 1922, kde se dalo lézt všude. Bez nějakého pochopení. Snažíme se vysvětlit, že v případě uvolnění zákazu se nic moc nezmění, do oněch obvodů půjde lízt jen hrstka lezců, kteří už tak většinou stejně dělají, a nic se v reálu nezmění. Jsme tedy tázáni, proč to chceme povolit? No přeci proto, aby to těch pár lezců nemuselo dělat ilegálně. "Když to nechcete dělat ilegálně, tak to nedělejte a neporušujte výjimku." Jasná věc. Ptáme se na některé zakázané obvody v Broumovkách, obzvláště v blízkosti turistických cest, kde se jezdí Sudety. Projet na kole tam tisíc lidí může (buďme rádi za to), ale vytáhnout lano nikdy nikdo. Odpovědí nám je, jestli nechápeme rozdíl mezi pohybem pod skalami a na skále? Upozorňuji na čistotu většiny skalních stěn v Broumovkách, kde téměř nic neroste a není co poškodit, ale je to marné — ptáci, biokoridory, klidové zóny, „tak to bylo vždycky“... Mimochodem již z výjimky lze vyčíst, že pro lezení je, se značnými časovými omezeními, povoleno 2,3% plochy NPR Broumovské stěny a 16% NPP Polické stěny! Lokální uzávěry kvůli hnízdění jsou prý neuvěřitelně složité a zdlouhavé, trvající několik měsíců a nedají se použít. Nevěřícně namítám, že ve Skaláku se zjistí hnízdiště, ten stejný den je informace na webu a co nejdříve cedulka či páska pod nástupem cesty. Páska ani cedulka prý nic neřeší, jelikož lezci pásku přelezou a lezou přímo přes hnízdo. Na můj dotaz, zda může být konkrétní, kdo a kde přesně se tady takto zachoval, jsem se nic nedozvěděl. Pokouším se ještě navrhnout povolení části Panoptika a Jezerky bezprostředně u turistického okruhu. Vymezení bych vyznačil do průvodce, aby to bylo všem jasné. I to je zamítnuto. Vše zůstane stejně, jak bylo doposud, budou však rádi, když omezení v průvodci jasně vyznačím. Odpovídám, že bych rád vyznačil i v terénu vyžadoval jejich dodržování, ale musel bych se tím nejprve ztotožnit a vědět, že to má smysl. "Tak se s tím ztotožněte!", zní z úst paní inženýrky.
Na závěr setkání se snažíme zrušit povinnost žádat o prvovýstupy a údržbu předem na CHKO. Ani to se nezmění, prý jim přišlo jen pět žádostí, z toho čtyři byly špatně. Od koho a o co šlo, jsme se nedozvěděli. Snažím se vysvětlit, že je to celé nesmysl, že to nemůžou stihnout ani všechno obejít, věže ani sami nenajdou, nebo zpod nástupu nic neuvidí. Za sebe musím říct, že považuji za ztrátu času žádat o povolení nelezce, který si plete Panoptikum s Jezerkou, s vyhlídkou toho, že ho budu vodit po skalách a z jakéhokoli malicherného důvodu mi pak prvovýstup zakáže (jako už se stalo). Kdybychom se bavili o nutnosti žádat o prvovýstup místní (funkční) OVK, byl bych i pro. Pravda, i v některých jiných oblastech je povinnost žádat o prvovýstup místní CHKO, ale právě tam je ta spolupráce a vzájemné pochopení obou stran na úplně jiné úrovni.
V mnohých věcech jsme se přece jen shodli — je-li někde lezení povoleno, neznamená to, že je nutno se tam chovat jako na dobytém území. Těžko se obhajuje před CHKO i před turisty, kteří nesmějí překročit zábradlí, že pod záštitou povolené lezecké činnosti dva lidi lezou a dalších deset se pod skalou válí na dekách, pošlapou co můžou, kočárky zajíždí do borůvčí, atd atd. Základním pravidlem pro naši lezeckou činnost zůstává, že po odchodu ze skal by po nás neměla zůstat výraznější stopa. Pro prvovýstupce — zamyslete se prosím, zda je opravdu nutné lézt na každý kámen a okovat jej slaňákem a vrcholovkou. Rozumně zněla snaha o regulaci návštěvnosti turistického okruhu — ideálně formou rezervace vstupného předem, i snaha řešit absenci toalet na okruhu (vázne to na technickém provedení, problémy s vyvážením atd.). Pár slov padlo i ohledně parkování na Zábořské louce — uvědomte si prosím, že ač těsně mimo NPR, jde pořád o CHKO, kde platí zákaz vjezdu motorovými vozidly mimo místní komunikace, bez ohledu na to, zda je tam zákazová značka. Argument, že od parkoviště je to k Bachyni daleko pěšky rozhodně neobstojí, a není se čemu divit. Dostali jsme se i ke koupání v pískovně a shodli se na tom, že oficiální zákaz koupání musí jednoznačně zůstat, a riziko případné kontroly s pokutou by mělo odradit ty, kteří si z toho chtějí dělat aquapark.
Mě osobně přišlo zajímavé, jak se na stejnou věc dá koukat úplně odlišně. Pro nás lezce jsou úžasné právě ty skály, které zasluhují ochranu, a pokaždé když vidím další vyrytý nápis v Homoli bych vraždil. CHKO to vnímá zcela jinak — je třeba chránit ty smrčky, kapradiny, keříkovou vegetaci, zelené kekely, Mléčivce alpské apod. Skály tam jen tak mimochodem dotvářejí ono prostředí.
Žádný posun k lepšímu se tedy nechystá, opravdu jsme se snažili, ale slušně to vážně nejde. Dlouho jsem se nesetkal s takovým stupněm demagogie a falešnou argumentací, a takovou neochotou se někomu alespoň pokusit porozumět. Navíc, bohužel, zákony stojí na jejich straně. Odcházel jsem s pocitem, že do další výjimky si prostě můžou napsat cokoli, aniž by to museli fakticky zdůvodnit, tedy klidně, že lezení bude povoleno jen v koupacích čepicích, a my to buď podepíšeme, nebo máme smůlu. Uzavírky tedy zůstanou takhle nesmyslně rozsáhlé, a není divu, že to občas někdo nevydrží a poruší je. Pokus o nastavení podmínek tak, aby byly lezcům srozumitelné a sami by vyžadovali jejich striktní dodržování jako v jiných oblastech, nevyšel. Na Broumovsku jsme ještě hodně, hodně pozadu. Važme si všech rozumných ochranářů z jiných oblastí, s kterými se dá domluvit. Není to samozřejmost.
Na závěr si neodpustím jednu poznámku z jiného soudku – v noci z 20. na 21. srpna 2018, tedy přesně 50 let poté, byl obnoven 49 let starý nápis na platu Milenců. Křídou, jako memento v době, kdy autor zřejmě pocítil potřebu připomínat. Více než dva týdny trvalo, než se zpráva dostala do médií. „Milence v Adršpachu znesvětil vandal!“, „Sprejer popsal Adršpašské skály!“, a podobně. „Výsledný nápis je na majetku podléhajícímu ochraně podle zvláštního předpisu a jeho zhotovení vykazuje znaky spáchání protiprávního jednání. Škodu vyčíslenou zatím nemáme. Podle výše způsobené škody může jít buď o přestupek proti majetku, nebo o přečin poškození cizí věci s trestní sazbou až do tří let odnětí svobody.“
Opakuji, jde o nápis křídou, tedy déšť by se o to sám postaral. Navíc se místní lezci nabídli, že přírodě pomohou a nápis smyjí. Škodu bych tedy vyčíslil na 0 Kč a poškození skály vyhodnotil jako žádné. Při procházce skalami lze potkat nápisů mnohem více. Některé z dávných dob, jiné vznikají každým dnem, a to bohužel mnohem trvanlivějším způsobem. Třeba na oné již zmíněné Homoli. Nevšiml jsem si, že by některý z oněch „znaků spáchání protiprávního jednání“ přijela vyšetřovat kriminálka, nebo že by někoho z těch 300000 konzumentů okruhu ročně (schválně se vyhýbám slovu „turista“, který by snad dobrovolně do toho štrůdlu lidí s mobily a selfie tyčemi v rukou ani nevstoupil) strašili třemi lety natvrdo. Vypadá to tedy tak, že hlavní problém není v tom, kde je ten nápis, ale co je jeho obsahem. O to víc mně to přijde znepokojující.
Majetek podléhající ochraně podle zvláštních předpisů – Homole cukru
A teď pár strohých fakt. Vycházel jsem z platných dokumentů od OP, lezeckých průvodců, internetových databází a vlastních podkladů pro Ádr. Jako jeden lezecký objekt jsem počítal jeden masiv či věž, bez ohledu na to, zda jde o Chrámovky v Teplicích či Pedofila v Ádru. Objevíte-li někde významnější chyby, rád to opravím. Dočasné lokální uzavírky ad hoc zde nezmiňuji.
Sasko: celkem 1135 lezeckých objektů, celoročně povoleno 1090 objektů (96%), časově omezeno 44 objektů (4 %) – 8 od 15. 1. do 15. 8., 1 od 15. 1. do 15. 4., 19 od 15. 2. do 1. 4. a 16 od 15. 2. do 15. 7., celoročně zakázána 1 věž (necelé 0,1%) – Barberina. Naprostá většina lezeckých oblastí leží v Národním parku, lezení povoleno celoročně, včetně bivakování na vybraných místech.
Jetřichovicko: celkem 779 lezeckých objektů, celoročně povoleno 212 objektů (27%), od 1. 7. povoleno 333 objektů (43%), celoročně zakázáno 234 objektů (30%). Nejpřísnější podmínky jsou v NP České Švýcarsko, do něhož spadají nejvýznamnější lezecké oblasti. Zakázány jsou však až na výjimky spíše malé, méně významné skalky.
Labské údolí: celkem 569 lezeckých objektů, celoročně povoleno 373 objektů (65,6%), od 1. 6. povoleno 194 objektů (34%), celoročně zakázány 2 věže (0,4%) – Doutník a Číhadlo. Pravý břeh Labe leží s velké části v NPR Kaňon Labe, na více než polovině lezeckých objektů je lezení povoleno od začátku června (viz odkaz výše), na druhou stranu jsou zde celoročně zakázány pouhé 2 věže!
Ostatní oblasti: Bělá, Sněžník, Ostrov, Tisá, Rájec. Celkem 1055 objektů, celoročně povoleno 1054 (99,9%), celoročně zakázán 1 objekt (0,1%) – Trůn v Tisé. Některé lezecké cesty v Tisé jsou z důvodu již značného poškození zakázány (celkem 57 cest).
Celkem 3538 lezeckých objektů, celoročně povoleno 2729 objektů (77%), jakkoli časově omezeno 571 objektů (16%), celoročně zakázáno 238 objektů (7%).
Dubské skály: celkem 1221 lezeckých objektů, celoročně povoleno 1084 objektů (89%), od 1. 7. povoleno 124 objektů (10%), celoročně zakázáno 13 objektů (1%) – PR Kostelecké bory. Většina skal leží v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Jizerské hory: celkem 538 lezeckých objektů, všechny celoročně povoleny. Z hlediska ochrany jde o CHKO, mnohé oblasti spadají do NPR Jizerskohorské bučiny.
Český ráj: celkem 3182 lezeckých objektů, celoročně povoleno 81 objektů (2,5%) – Panťák, Sušky, Bezděčínský hřeben, Koberovy, od 1. 4. povoleno 2983 objektů (93,7%), od 1. 7 povoleno 43 objektů (1,4%) a celoročně zakázáno je 75 objektů (2,4%). Jde o CHKO s některými oblastmi v NPP a PR.
Křížový vrch: celkem 219 lezeckých objektů, celoročně povoleno 138 objektů (63%), od 1. 7. povoleno 32 objektů (15%), celoročně zakázáno 49 objektů (22%). Skály leží v PR Křížová cesta.
Ostaš: celkem 257 lezeckých objektů, vše celoročně povoleno. Z hlediska ochrany jde o PR Ostaš a PR Kočičí skály.
Broumovské stěny: celkem 442 lezeckých objektů, celoročně povoleno 0 objektů (0%), od 1. 5. povoleno 75 objektů (17%), od 1. 7. povoleno 150 objektů (34%), celoročně zakázáno 217 objektů (49%). Skály leží v NPR Broumovské stěny a v NPP Polické stěny. V současné době budou počty skal jistě vyšší. Použil jsem data z posledního souhrnného průvodce od Stanislava Beneše z roku 1995.
Teplické skály: celkem 471 lezeckých objektů, celoročně povoleno 0 objektů (0%), od 1. 5. povoleno 106 objektů (23%), od 1. 7. povoleno 303 objektů (64%), celoročně zakázáno 62 objektů (13%). Z hlediska ochrany jde o NPR Adršpašsko-Teplické skály.
Teplice II: Bišík, Supí skály, Nový svět, Vlčí rokle. Celkem 366 lezeckých objektů, celoročně povoleno 0 objektů (0%), od 1. 5. povoleno 112 objektů (30,6%), od 1. 7. povoleno 83 objektů (22,7%), celoročně zakázáno 171 objektů (46,7%). Z hlediska ochrany jde opět o NPR Adršpašsko-Teplické skály.
Adršpašské skály: celkem 2454 lezeckých objektů, celoročně povoleno 0 objektů (0%), od 1. 5. povoleno 892 objektů (36%), od 1. 7. povoleno 885 objektů (36%), celoročně zakázáno 677 objektů (28%). Z hlediska ochrany jde stále o NPR Adršpašsko-Teplické skály.
Ostatní oblasti: dle místních znalců odhadem cca 150 objektů – vše celoročně zakázáno.
Celkem 4359 lezeckých objektů, celoročně povoleno 395 objektů (9,1%), od 1. 5. povoleno 1185 objektů (27,2%), od 1. 7. povoleno 1453 objektů (33,3%), celoročně zakázáno 1326 objektů (30,4%).
Na úplný závěr bilance celoročně zakázaných lezeckých objektů: z celkových 1652 zakázaných skal je 238 v Labských pískovcích (14,4%), 13 v Dubských skalách (0,8%), 75 v Českém ráji (4,5%) a neuvěřitelných 1326 na Broumovsku (80,2%)!
Krásné babí léto všem!
MUDr. Jan Žwak (Tatuš)
Článek byl publikován 18.9.2018. Další články, fotky, komentáře, které má ve sbírce Tatuš.
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
Schodnicová | Není prach, není strach | Dokončená | Návrat dravců | Spárka | Stará cesta | Něco jako spára | Údolní hrana - Dolní varianta | Penalta | Něžný barbar | Mezi prsty | Hranou | Zadem | Soumrak agenta Bureše | Meteorický roj | Fyzikální lejno | Drakiáda | Ementál | Saigon | Plácačka | Hodinový hotel | Jihozápadní spára | Logická závislost | Osvobozená domácnost | Horolezecká sedmička | Stíny kapradiny | Taročky | Dagova | Drž tlamajznu | Kamarádská vzpomínka ... další komentáře
Portál vznikl pro lidi, kteří se nejen chtějí informovat o specifickém pískovcovém lezení v Polické pánvi, ale i pro ty, kdo se na relevantních informacích o cestách a lokalitách chtějí podílet. Další informace o nás.
copyright©2024 PISKARI.CZ
Projekt je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis v rámci projektu (registrační číslo: CZ.3.22/3.3.02/12.03472)
„Piskari.cz: propagace tradičního pískovcového lezení v Polické pánvi a Górach Stolowych“.